Řády a organizace CČSH

Čím tato církev je, jaké má poslání, co přináší členství v ní, jak se uskutečňuje její duchovní správa a jaké má uspořádání – to vyjadřuje její ÚSTAVA. Ústavu rozvádí Organizační řád CČSH.

Církev československá husitská se charakterizuje těmito znaky

Pramenem její víry, zvěsti, nauky a jejího poslání je slovo Boží, dosvědčené Písmem a křesťanskou tradicí, zvláště starokřesťanskou, cyrilometodějskou, husitskou, bratrskou a vůbec reformační, kriticky vykládanou podle nauky Církve československé husitské.

Nejvyšší normou je jí Duch Kristův, jemuž podléhá církev i její věřící ve víře, v životě a úsilí, v hlásání evangelia, v učení a v teologické tvorbě. Zastává svobodu svědomí, jež záleží v poslušnosti tomuto Duchu.

Její články víry nejsou neměnitelnými dogmaty a nejsou předmětem, nýbrž vyjádřením a ukazatelem směru víry, kterou církev žije a vyznává.

Do jejího zájmu patří všechny otázky lidského života individuálního i sociálního a společenského.

K problémům doby se vyjadřuje způsobem, který jí svědecky náleží, hledajíc slova srozumitelná danému prostředí.
Za své poslání považuje CČSH hlásat evangelium, vyznávat svou víru, svědčit o ní a uvádět ji v život, a to zejména

Svědčit životem, slovem, tiskem a jinými vhodnými způsoby o Ježíši Kristu jako o Pánu a Spasiteli; sloužit životu svých členů i ostatních lidí toužících po Božím slovu kázáním, bohosloveckým vedením, bohoslužbou, vysluhováním svátostí a dalšími obřady, vyučováním náboženství, duchovní péčí, osobní pastorací, sociální prací a další křesťanskou službou lásky.

V tom směru chce také zřizovat, udržovat a případně spoluprovozovat zařízení, nadace a ústavy – zdravotní, sociální, školské a kulturní.

Na díle Kristově chce spolupracovat ekumenicky s jinými církvemi doma i v zahraničí i s lidmi dobré vůle a institucemi majícími na mysli humanitu – dobro, spravedlnost a pokoj ve světě.
Ve věci členství v církvi se stanoví

Členství v církvi se dosahuje křtem nebo přestupem z jiného vyznání, v němž byla daná osoba řádně pokřtěna. Příslušnost k CČSH se uskutečňuje jako členství v určité její náboženské obci. (Každá náboženská obec je povinna vést a udržovat seznam svých členů.)

Řádní členové mají ve smyslu „obecného kněžství" právo podílet se na všem, na co se výše vyjadřuje jako poslání této církve. Podle řádů se s právem hlasovacím též účastní jednání náboženské obce (zejména jejích výročních shromáždění).

Mají právo osobně volit a být voleni do všech církevních orgánů.

Své členství v náboženské obci osvědčuje příslušník CČSH účastí na životě církve, zvláště bohoslužebném a svátostném, čtením z Písma, modlitbou, následováním Krista v poslušnosti a lásce, ve službě a svědectví slovem i životem. Členové se aktivně podílejí také na organizačním a hospodářském životě své církve a přispívají na její potřeby pravidelnými příspěvky, bohoslužebnými a účelovými sbírkami i dary (obětmi), popřípadě odkazem (závětí).
Základy organizačního uspořádání CČSH

Základní organizační jednotkou je náboženská obec (jako právnická osoba).

Je tvořena příslušníky majícími bydliště v jejím územním obvodu. (V jednotlivých případech může si příslušník zvolit členství v jiném sboru, pokud k němu chová užší osobní vztah jako sobě nejbližšímu společenství.)

Vyšší správní jednotkou církve je diecéze; tvoří ji soubor náboženských obcí jednoho či více krajů. Celek církve je tvořen všemi diecézemi na území státu, případně náboženskými obcemi nebo i diecézemi v zahraničí (aktuálně ve Slovenské republice).
Duchovní správa církve

Svěřuje se mužům a ženám osvědčeným ve víře, mravně i občansky bezúhonným, kteří prokáží jak obecnou způsobilost pro duchovenskou službu, tak zvláštní způsobilost teologickým studiem, přijali svěcení (resp. ordinaci) ve své církvi a byli ustanoveni nebo zvoleni do některé z duchovenských funkcí a přijati do služebního poměru.

Určitá osoba je podle stupně dosažené způsobilosti a při svém vysvěcení inkorporována do církve, tj. ustanovena ke službě faráře, resp. jáhna náboženské obce. Vysvěcený a osvědčený kněz (muž nebo žena) může pak být volbou ustanoven (-na) za biskupa či patriarchu církve.
Klasifikace duchovních CČSH a jejich pravomoci

(text Mgr. Veronika Moravcová, DiS.)

V CČSH vykonává duchovenskou službu duchovní s kněžským svěcením, v omezeném rozsahu duchovní s jáhenským svěcením a dále se na duchovenské službě podílejí kazatelé, pastorační asistenti a katecheti. *

„Vedení duchovní správy v rozsahu stanoveném Ústavou a církevními řády přísluší *

v náboženské obci faráři, popřípadě administrátorovi,
v diecézi biskupovi,
v celé církvi patriarchovi.

„Farář je duchovní, který vede a plní úkoly duchovní správy v obvodu náboženské obce ... a zastupuje náboženskou obec." * Farářem se stává člen CČSH, který dokončil magisterské teologické studium, a uznán odborně a mravně způsobilým, pověřen církví ke službě přijal svátost svěcení kněžstva. Faráři je svěřena do správy náboženská obec, v níž má vykonávat službu kněžskou, učitelskou a pastýřskou. Z hlediska sociální práce je jeho úkolem „se vhodným způsobem podílet na diakonické a sociální službě". *

Jáhen je člen CČSH, který absolvoval bakalářské teologické studium a pověřen církví ke službě přijal jáhenské svěcení. Jáhen v náboženské obci zvěstuje Boží slovo a vykonává službu pastorační, diakonickou a z části svátostnou. Nemůže však být ustanoven na samostatné duchovenské místo a řídí se při své službě pokyny dozírajícího faráře. *

Kazatel slouží především jako zvěstovatel Božího slova. Katecheta vykonává především službu učitelskou. Pastorační asistent je určen především pro službu pastorační a sociální. Od všech se požaduje základní teologické vzdělání. *
Dále se na duchovenské službě podílejí

další duchovní – člen CČSH, vysvěcený kněz, kterému nebyla přidělena do správy náboženská obec, ale podílí se na duchovenské službě při diecézní nebo ústřední radě CČSH;

externí duchovní – člen CČSH, vysvěcený kněz, jáhen, který není k církvi ve služebním poměru, ale podílí se na duchovenské činnosti v organizačních jednotkách církve;

duchovní ve specifických službách – člen CČSH, vysvěcený kněz, jáhen, který slouží ve veřejné sféře. *

Těmto duchovním Církev svěřuje výkon duchovní správy na základě prověření jejich způsobilosti nejen z hlediska duchovenského, ale i mravního a občanského. *
Správní orgány Církve československé husitské

(text prof. ThDr. Milan Salajka, ThD.)

V jednotlivé náboženské obci je nejvyšším orgánem tzv. shromáždění náboženské obce. Přijímá výroční zprávy duchovního správce a rady starších a pak jedná a rozhoduje o zásadních věcech své existence a činnosti, o majetkua hospodaření. Volí ze svých členů na funkční období šesti let radu starších s jejím předsedou, finanční činovníky i delegáty pro každoroční diecézní shromáždění a pro eventuální církevní sněm.

Náboženské obce určitého území tvoří diecézi; její vznik a územní působnost schvaluje církevní sněm. Diecéze dozírá, aby v NO byla zachovávána Ústava a církevní řády; sleduje činnost farních úřadů...

Základními diecézními orgány jsou: diecézní shromáždění,diecézní rada a diecézní výbory (finanční, revizní a kárný). Zvláštní zasedání diecézního shromáždění volí na sedmileté funkční období biskupa, který pak plní v daném rámci úkoly duchovní správy a vykonává pastýřskou péči; je kompetentní vysluhovat svátost biřmování a s předchozím souhlasem ústřední rady církve světit kněze. Správní a organizační úkoly vykonává pod biskupovým vedením úřad diecézní rady.

Orgány celku církve jsou: církevní sněm, církevní zastupitelstvo, církevní finanční a revizní výbor a církevní kárný výbor, jakož i orgány ústřední duchovní správy církve.

Církevní sněm je shromážděním náboženských obcí celé církve ze všech států, v nichž CČSH působí – konkrétně jejich zvolených delegátů, všeho duchovenstva a určitých funkcionářů církve. Schvaluje změny v Ústavě a v jiných dokumentech právní povahy (věroučné výpovědi, bohoslužebný řád, řád organizační, hospodářský, řád duchovenské služby, resp. kázeňský). Ve zvláštním zasedání volí na sedmileté funkční období předsedajícího biskupa – patriarchu církve.

Církevní zastupitelstvo tvoří diecézními shromážděními zvolení zástupci a všichni členové ústřední rady. V jeho pravomoci je vydávat celocírkevní předpisy (statuty, jednací řády), zabývat se hospodařením církve a jejími neodkladnými problémy. Církevní zastupitelstvo rovněž volí Právní radu.

Úkolem ústřední duchovní správy, řízené patriarchou, je iniciovat, zajišťovat, sjednocovat a kontrolovat veškeru duchovní činnost církve. V patriarchově pravomoci též je svolávat generální synodu všeho duchovenstva a církevní sněm. Patriarcha předsedá pravidelným měsíčním zasedáním Ústřední rady CČSH.

Ústřední rada je statutárním orgánem církve, orgánem správním a výkonným; pečuje o křesťanský život a naplňování poslání církve, provádí usnesení sněmu a církevního zastupitelstva a zajišťuje běžné záležitosti církve, stará se průběžně o vzdělávání a výchovu duchovních, kazatelů a laiků i o vydávání literatury a časopisů povahy vzdělávací a odborné. Vykonává působnost ve věcech vzniku a zrušení služebních poměrů jednotlivých duchovních a kazatelů.

Členy ústřední rady jsou vedle patriarchy biskupové a zvolení laičtí zástupci všech diecézí. Úřad ústřední rady sídlí v „ústřední budově" v Praze 6-Dejvicích, Wuchterlova 5.

(text prof. ThDr. Milan Salajka, ThD.)

Powerd by Joomla! Running on IT CCSH PD.